Často se setkáváme s otázkou, proč ČČK podporuje pouze bezplatné (přesněji bezpříspěvkové , v našich podmínkách se užívá i termín čestné) dárcovství krve a jejích složek.
Pomineme-li již samu nelogičnost spojení „platba“ a „dar“, je třeba předně uvést, že podpora bezplatného dárcovství je celosvětovým trendem, který se prosazuje od šedesátých let 20. století, kdy se Mezinárodní federace ČK&ČP obrátila s výzvou na všechny národní společnosti, aby podpořily rozvoj dárcovství oproštěného od finančních motivů. Ze soudobých pramenů můžeme jmenovat rezoluci XXIV. Mezinárodní konference Červeného kříže (Manila, 1981), v níž mezinárodní společenství vyslovilo jednoznačně podporu pouze bezplatnému dárcovství, v neposlední řadě též Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/98/ES z 27.1.2003, která všem členským státům EU (tedy i ČR) ukládá přijímat opatření k podpoře bezplatného dárcovství krve a morálnímu oceňování bezplatných dárců a zajištění toho, aby potřebná krev byla získávána bezplatně.
Důvody, proč výhradně bezplatné dárcovství je hodno podpory a tito dárci též morálního oceňení, je především a hlavně zájem bezpečnosti transfúzního přípravku, tedy zájem bezpečnosti příjemce – nemocného člověka, kterému má krev či jiný transfúzní přípravek navrátit zdraví či zachránit život.
Statistický, mnohokrát prokázáný, fakt hovoří jasně – finanční motiv, tedy vidina přímé platby za konkrétní odběr, přivádí do řad dárců jedince, který je z tohoto důvodu ochoten zatajit důležité údaje o sobě, svém chování a zdravotním stavu. Nepřekvapí např., že vlna nákaz infekcí HIV v osmdesátých letech byla způsobena hlavně dárci placenými.
Lze namítnout, že krev dárce je přece testována. Ano, ale jednak není a ani nemůže být testována na všechny krví přenosné infekce či jiné látky ohrožující příjemce (v ČR se testuje krev dárce na HIV-1,2, infekční záněty jater typu B a C a syfilis), ale především na počátku – tedy po vstupu infejce do dárcova těla – jsou uvedené testy negativní a přitom dárcova krev je již schopna příjemci uškodit… U infekce HIV se toto tzv. imunitní okno, kdy jsou výsledky testů zdánlivě v pořádku, pohybuje mezi 2-3 týdny, u hepatitidy typu C mezi 2-3 měsíci…
Ukazuje se, že údaje, které dárce o sobě sdělí, eliminují nákazu více, než jakékoli testy.
Důvodem snahy o bezplatné dárcovství krve a jejích složek, která je ČR vysoce úspěšná, tedy není snaha „ušetřit“ peníze za příspěvek dárci – vždyť oněch 200 Kč u tzv. odběru „plné krve“ činí cca desetinu nákladů nutných na zpracování dárcovy krve, ale snaha zajistit maximální bezpečnost příjemce, tedy toho, komu má krev pomoci, nikoli jej na životě ohrozit.
Z téhož důvodu by i pokles ochoty zdravých dárců darovat krev bezplatně způsobil ohrožení bezpečnosti krevních přípravků, neboť by vyvolal poptávku po placeném dárcovství a otevřel tak dveře i těm, pro které je i nevelký finanční prospěch rozhodujícím motivem…
Český červený kříž i český stát si váží těch, kteří jsou ochotni nezištně pomáhat druhým a snaží se morálně tyto dárce ocenit. Věříme, že široká veřejnost chápe motivy, pro něž nelze podporovat jiné než bezplatné dárcovství. Je to přímo v zájmu zdraví naší společnosti.
Závěrem doplňme, že poskytnutí placeného volna na činnosti dárce krve je v souladu s mezinárodní definicí bezplatného dárcovství, stejně jako bezplatné občerstvení či pozornosti a drobné dárky (např. při oceňování dárců), náhrada přímých cestovních nákladů, stejně jako potravní doplňky poskytované zdravotními pojišťovnami a pod. O bezpříspěvkovém dárcovství hovoříme, je-li vyloučena jakákoli přímá platba v hotovosti spojená s odběrem – tedy i např. příspěvek na stravování, cestovní paušál aj