Členové OS ČČK Karlovy Vary v letos poprvé organizovali akci k mezinárodnímu Dni otců, která se konala v neděli 16. 6. 2019 v Karlových Varech. Na akci nechyběla ukázka první pomoci. Děti si vyzkoušely záchranu svých tatínků, kteří dělali figuranty. Vše dopadlo dobře, tatínky by dokázaly zachránit. V závěru akce byli malí návštěvníci oceněni diplomem a sladkou odměnou.

Den otců u nás není tolik rozšířený v porovnání se dnem matek. Je důležité chápat vztah otce k dítěti a upozornit na roli otců ve společnosti.

Karlovarský Červený kříž dne 4. června 2019 ocenil bezpříspěvkové dárce krve v zimní zahradě sokolovského zámku. Slavnostního předání všech tří stupňů medailí prof. MUDr. Jana Janského se zúčastnilo téměř padesát dárců, kterým jsme poděkováním a předáním dárku chtěli vyjádřit uznání a ocenění. Poděkovat jim přišli také zástupci měst a obcí a zástupci zdravotních pojišťoven.
Ochota dárců darovat krev pro zdraví a často i záchranu života je projevem jejich humánního vztahu ke spoluobčanům. Patří jim dík nejen těch, kterým pomohli navrátit zdraví, ale celé naší společnosti.

Začátek června patří dětem, a proto obec Dalovice pořádala první sobotu v červnu akci s názvem Rodinný den. Na akci byl pozván i karlovarský Červený kříž. Vedle klasických oblíbených disciplín jako skákání v pytli, chůdy, minifotbal, chytání rybiček či hod na cíl bylo připraveno i stanoviště první pomoci nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče, kteří si chtěli ověřit své vědomosti a dovednosti. Stanoviště bylo pojato zábavnou formou a přizpůsobeno různým věkovým kategoriím dětí. Soutěžící měli možnost vyzkoušet si první pomoc a seznámit se zásadami jejího poskytování. Vhodnou a hravou formou získali spoustu informací, které se jim v životě určitě neztratí.

Akce se uskutečnila ve zdejším zámeckém parku, kde je Körnerův dub nejznámějším a nejstarším památným stromem na Karlovarsku. Se svým odhadovaným věkem 700 – 900 let patří mezi nejstarší stromy v České republice a odborníci ho řadí k šestici nejsilnějším dubům v zemi.

Letos si připomínáme 100 let od založení Československého červeného kříže – přímého předchůdce současného ČČK. Už 100 let nečekáme, až pomůže „někdo jinej“. Někdo jiný totiž neexistuje. Náš Červený kříž již století druhým pomáhá nebo je učí, jak pomoci….

Rozhovor s dárcem krve paní Kristou Kissovou      

 

Ráda bych Vám položila pár otázek na téma darování krve.

 

1. Pamatujete si na svůj první odběr krve, a jaký to byl pocit?

Úplně první odběr si už nepamatuju, bylo to už dávno na transfúzním oddělení v Karlových Varech někdy v roce 1976. Vím, že jsem byla s dalšími kolegy z bývalé sklárny v Dolním Rychnově, byl tam hodný pan primář a po každém odběru jsem už těšila na další. Pohoda.

2. Kolik máte v současné době bezplatných odběrů krve?

V současné době mám 83 bezplatných odběrů.

3. Jak často chodíte darovat krev?

Darovat krev chodím 2x nebo 3x ročně podle toho, jak to vyjde.

4. Jakým způsobem je Vaše bezplatné dárcovství oceňováno zaměstnavatelem?

Zaměstnavatelem není moje bezplatné dárcovství oceňováno vůbec nijak.

5. Zkusil jste přivést k dárcovství i někoho dalšího? V loňském roce se mi podařilo získat jednu kolegyni z práce a ta zase získala svojí kamarádku.
   Jen na okraj: moc ráda chodím darovat krev na transfúzní oddělení do Sokolova. Paní primářka i všechny ostatní sestřičky jsou skvělé, pokaždé se tam těším.

 

U příležitosti oslav Světového dne Červeného kříže a Červeného půlměsíce (8.5) připravil karlovarský ČK třetí slavnostní oceňování dárců krve v tomto roce.

23.května ve společenské místnosti transfuzního oddělení Karlovy Vary proběhlo slavnostní předání zlatých a stříbrných medailí prof. MUDr. Jana Janského bezpříspěvkovým dárcům krve. Poděkovat jim přišli i zástupci města. „Rád bych poděkoval všem přítomným za to, že nezištně pomáhají druhým. Krev je to nejcennější, co může člověk člověku darovat,“ uvedl náměstek primátorky Mgr. Tomáš Trtek.

Při této příležitosti ředitelka karlovarského ČK připomněla, že za Světový den ČK&ČP byl vybrán den narození zakladatele Červeného kříže Henri Dunanta.  Byl zaveden po 2. světové válce podle československé tradice Dnů míru Červeného kříže, kterými si Československo od r. 1921 připomínalo památku obětí válek. Letošní Světový den ČK&ČP je oslavou statečnosti a práce všech členů, dobrovolníků a zaměstnanců Červeného kříže, jejichž služba lidem zachraňuje životy nebo lidské životy mění k lepšímu, připomenutím našeho závazku vůči lidstvu – být současně aktéry lokálními i mezinárodními, nezávislými a neutrálními a být vždy všude a pro všechny.

 

V rámci celoživotního vzdělávání organizujeme řadu odborných a zájmových kurzů a seminářů nejen pro pedagogy či pracovníci v pomáhajících profesích, ale i pro širokou veřejnost. Jedním z nich byl i akreditovaný kurz MŠMT Zdravotník zotavovacích akcí.

V průběhu kurzu si účastníci připomenuli nejen základy stavby a funkce lidského těla, ale seznámili se i s tématy péče o nemocné, základy práva, hygieny a epidemiologie, vedení zdravotnického deníku a podobně. Lektoři se zaměřili především na intenzivní výuku první pomoci podle učebního plánu, která obsahovala praktický nácvik, příběhy z praxe a realistické simulace. V rámci kurzu byla připravena i výuka v bazénu, kde cvičili základy poskytování první pomoci tonoucím.

Na konci kurzu frekventanti složili závěrečné zkoušky a získali osvědčení o absolvování kurzu, které je opravňuje vykonávat funkci zdravotníka na zotavovacích akcích, školách v přírodě, výletech a táborech. Přesvědčili se, že i kurz první pomoci (který může pomoci každému z nás) může být velkým zážitkem. Mnoho lidí si stále nevěří, že dokáží první pomoc správně poskytnout. Proto přicházíme s výukou v různých formách (kratších i delších, jednodušších i náročnějších), aby se lidé první pomoc opravdu naučili a nebáli se ji poskytnout, kdokoliv se totiž může ocitnout v situaci, kdy ji bude potřebovat.

 

Ve školách i ve volném čase se děti často potýkají s různými úrazy, které mohou skončit i tragicky. Proto byl letos projektový den zaměřen na poskytování první pomoci při úrazech. Akce se uskutečnila 17.4.2019 v ZŠ Jáchymov.

Stejně jako každý rok, i letos se do projektu zapojilo devět škol, které soutěžily v družstvech. Tři nejúspěšnější týmy se mohly těšit na zajímavé ceny. A stejně jako každý rok, i letos se soutěžilo v první pomoci a transportu zraněných. Během plnění některých úkolů děti zažily i úsměvné situace. Věcné ceny, diplomy a pamětní listy si ale odnesli všichni soutěžící. V rámci projektu jsme připravili i program protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů.

 

 

Čtvrtý seminář byl tematicky zaměřen na obvazovou techniku, která je důležitou součástí první pomoci. Účastníci se dozvěděli, jaké druhy obvazů a jaké zásady a pravidla pro přikládání obvazů existují, ale také mnoho dalšího. „V první pomoci slouží obvazy především k zastavení krvácení, k ochraně rány před nečistotou a infekcí či ke znehybnění poraněné končetiny“ uvedla lektorka ve výuce.

Úkolem bylo opět posluchače seznámit s teoretickými základy a praktickými dovednostmi první pomoci. Pomocí nácviku správných postupů, které si zkoušeli navzájem například u silně krvácející rány (při porušení velké tepny může dojít k vykrvácení během velmi krátké doby), získali schopnost, jak při ošetřování postupovat vždy co nejrychleji a nejefektivněji. První pomoc přispívá k záchraně života, kterou můžete potřebovat i Vy nebo Vaši blízcí.

Na závěr proběhla soutěž, v daném časovém limitu měla jednotlivá družstva vytvořit co nejhezčí oděv z trojcípých šátků. Byl to pěkný a uvolňující konec dne, který všichni po takto náročném tématu potřebovali.

V sobotu 27. dubna se náš oslabený team (fantom Freddie se zamkl ve skladu a do instalace nových dveří odmítá vycházet, a tak jsme vyrazili jen s Miminem) zúčastnil tradičního Pivního pochodu. Název je sice poněkud zavádějící, mohlo by se zdát, že je určen pouze vyznavačům jointového nápoje plného vitamínů a vlákniny, ale není tomu tak – je určen každému, kdo má chuť se projít a užít si pěknou sobotu.

Stan jsme rozbili na občerstvovací louce poblíž Nejdy a náš tým doplnili o jednu z pořadatelek – kolegyni „Hynečka“. Ta si vzala za své seznámit zájemce – převážně z řad dětí, zatímco rodiče se osvěžovali již zmíněným nápojem – s první pomocí při různých popáleninách, zlomeninách, odřeninách… hlavně umožnit vyzkoušet si obvazovou techniku za použití hotových obinadel nebo improvizovaně s využitím trojcípého šátku. My s Mimčem jsme nabízeli možnost vyzkoušet si resuscitaci při zástavě dechu a krevního oběhu u malých dětí, abychom vzápětí páchali až do odchodu posledních pochodníků na malých i větších dětech a i několika rodičích různá krvavá poranění za pomoci maskovacích technik. Kouzelný pohled byl na tři poslední odcházející holčičky, které měly otevřenou zlomeninu vřetenní kosti, zraněnou končetinu si opatrně podpíraly zdravou rukou a těšily se, jak vyděsí rodiče, kteří odcházeli před nimi…

Opravdovou první pomoc nebylo potřeba poskytnout nikomu, a tak si myslím, že se vydařil nejen pochod, ale i osvěta.