Letos si připomínáme 100 let od založení Československého červeného kříže – přímého předchůdce současného ČČK. Už 100 let nečekáme, až pomůže „někdo jinej“. Někdo jiný totiž neexistuje. Náš Červený kříž již století druhým pomáhá nebo je učí, jak pomoci….

Ráda bych Vám položila pár otázek na téma darování krve. „Zkusím tedy zodpovědět Vaše všetečné dotazy“

 

1. Pamatujete si na svůj první odběr krve, a jaký to byl pocit?

„Na první odběr si už moc nevzpomínám, přece jen je to už třiatřicet let. Ale dodnes si pamatuju, že na transfúzce (bylo to v Brně) byly spousty dárců a že doba od příchodu a zaevidování přes vyšetření až po vlastní odběr byla strašně dlouhá. Myslím, že o hodně delší, než v čekárně avizovaných 120 minut… A jako nezkušený „prvodárce” jsem s sebou neměl ani nic ke čtení. A pocit? Asi že se to dá a že to nic není. Ale určitě si vybavuji pocit, který jsem měl po opuštění TS, kdy jsem si „skočil na jedno” – totiž že bezprostředně po odběru se dá opít hodně levně.“

 

2. Kolik máte v současné době bezplatných odběrů krve?

„Kolik mám odběrů krve? Abych se přiznal – nevím přesně, protože už dlouho dávám jenom krevní plazmu. Ale pokud si nebudeme hrát se slovy, mám 190 bezplatných odběrů (a dva placené, které mi „hyzdí” průkazku dárce – když jsem začal dávat plazmu, byly tyto odběry ještě placené a než jsem stačil říct, že peníze nechci, byla už vyplněna stvrzenka).“

 

3. Jak často chodíte darovat krev?

„Plazma má své nesporné výhody – na rozdíl od plné krve, kterou je možno darovat 3 – 4 x do roka, plazmu klidně každý měsíc. Ale protože do toho občas vstoupí některá ze smrtelných chorob – rýmička nebo kašlík, a občas se zapomenu včas zapsat, tak mi to vychází asi desetkrát ročně.“

 

4. Jakým způsobem je Vaše bezplatné dárcovství oceňováno zaměstnavatelem?

„Zaměstnavatel mi umožňuje darovat v pracovní době (možná to ani neví) a to mi ke štěstí stačí. Ostatně, nevím, jestli bych při své vrozené nesmělosti byl schopen přijít za nadřízeným se slovy: „Hele, šéfe, dostal jsem plaketu, nechceš mi dát povolenku na jelena?”

 

5. Nejhorší zážitek?

„Nejhorší zážitek? Tak ten mám pokaždé hned ve vyšetřovně, když mi sestřička navlékne rukáv od tlakoměru a vzápětí se zeptá na váhu. No schválně, zkuste lhát, že 123 kilo, když víte, že to dávno není pravda, a přitom udržet krevní tlak v normě…“

 

„Hledáme asistenta pedagoga s příslušným vzděláním,“ tak zní pracovní nabídky na portálu pro školní asistenty a asistenty pedagogů. Masmédia vloni uvedla, že zhruba polovina českých učitelů se ve vyučování setkává s pomocí asistenta pedagoga a jde údajně o vůbec nejnákladnější opatření v rámci inkluze. V Česku je podle ministerstva školství téměř 18 tisíc asistentů pedagoga. Tyto kurzy pořádáme poslední tři roky.

První letošní běh kurzu asistenta pedagoga na karlovarském ČK úspěšně absolvovalo 20 osob. Kurz byl určen zájemcům o profesi asistenta pedagoga, kteří chtěli získat zákonem stanovenou kvalifikaci. Náplní kurzu jsou základy první pomoci, psychologie, pedagogiky a speciální pedagogiky. Zároveň se absolventi připravovali na zvládání běžných vzdělávacích a výchovných problémů mezi školou, rodinou a dítětem. Absolvent získal po složení závěrečných zkoušek osvědčení o úspěšném absolvování kurzu a příslušnou kvalifikaci podle zákona č. 563/2004 Sb. v platném znění.

O tento kurz je velký zájem, v dubnu proběhne druhý běh v Praze a další se připravuje v Teplicích.

 

Jak varovat především mladé lidi před riskováním na silnicích vyvolalo debatu mezi účastníky semináře. Lektor účastníkům přiblížil problematiku z dopravních nehod pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek na modelových příkladech ze své bohaté praxe.

Cílem semináře bylo seznámit účastníky s doporučenými postupy chování při krizových situacích na komunikaci a ostatních dopravních cestách. Seznámit s nejzákladnějšími postupy poskytování první pomoci, orientaci ve složkách záchranného integrovaného systému, jejich přivolání a spolupráci s nimi. Součástí byla i výuka technické pomoci při dopravní nehodě, ochrana zdraví, využití zdravotnického vybavení autolékárničky včetně praktického nácviku, vyproštění raněných včetně sejmutí přilby motocyklistovi.

Akce tak snad splnila svůj účel, kdyby se jen jednomu člověku, který se ocitne v úzkých, dostalo účinné pomoci, nebyla naše práce marná.

Karlovarský ČK realizoval 18.2.2019 Valné shromáždění ČČK, kde byly jednohlasně schválené cíle pro letošní rok:

• Poradenství a informační servis MS ČČK
• Propagace činnosti ČČK

• Komunikace s orgány státní správy
• Propagace a popularizace aktivit na veřejnosti
• Rozšíření provozu Ošacovacího střediska
• Rozšíření informačního servisu pro veřejnost
• Participace na projektech
• Aktivní spolupráce se školami a ŠZ

 

Vyhlašujeme opět výtvarnou soutěž pro předškoláky a žáky ZŠ s názvem Červený kříž očima dětí. V rámci tématu můžou děti vyjadřovat své představy o činnosti ČK, popsat své zážitky a jaký smysl a poslání má Červený kříž. Těšíme se, až bude mít své vítěze. 31. března 2019 o nich rozhodne porota z výtvarníků a učitelů výtvarné výchovy. Soutěž se koná v rámci výročí Sto let Československého a Českého červeného kříže.

Za oficiální datum založení dobrovolné humanitární organizace Československý červený kříž (ČSČK), předchůdkyně dnešního Českého červeného kříže, je považován 6. únor 1919. Toto datum totiž nese dopis prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, v němž vyslovil souhlas se vznikem této organizace i se jmenováním jeho dcery Alice do funkce předsedkyně Červeného kříže. Vedla jej nakonec celé dvě dekády, až do roku 1938. Organizace navazovala na působení Vlasteneckého pomocného spolku pro Království České, který byl součástí Rakouské společnosti Červeného kříže a jehož stanovy schválilo c. k. místodržitelství v září 1868. K zakládání národních organizací Červeného kříže vyzval v říjnu 1863 Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům, který vznikl nedlouho předtím z iniciativy švýcarského filantropa Jeana-Henriho Dunanta. V té době bylo jejich hlavním cílem zmírňovat utrpení v dobách válek. Československý červený kříž působil do ledna 1993, kdy se spolu s republikou rozdělil na samostatný Český a Slovenský červený kříž. V současné době má Český červený kříž na přibližně 17.000 členů a dobrovolníků sdružených v pěti stovkách místních skupin.

Na karlovarské transfuzní stanici proběhlo 14.2.2019 slavnostní předání zlatých a stříbrných medailí prof. MUDr. Jana Janského bezpříspěvkovým dárcům krve. Poděkovat jim přišli i zástupci města. Bylo to příjemné setkání s lidmi, kteří dokáží projevovat obětavost. Když odcházeli, odnášeli si nejen dárky, ale také pocit, že ostatní jejich skutky oceňují. Jsme rádi, že i díky naší podpoře a propagaci dárcovství krve stoupá počet dobrovolných dárců. Stejně tak se i vy můžete stát pravidelným dárcem krve a zachránit tak nejeden lidský život.

 

MS ČČK Ostrov realizuje zdravotnický dozor na všech typech akcí – kulturních i sportovních. K 100. výročí založení ČSČK se akční členové místní skupiny rozhodli, že v tomto roce budou bezplatně zajišťovat zdravotnický dozor pro SLEDGE HOKEJ OPEN na zimním stadionu v Ostrově. Na všech asistencích je především přítomna dobrovolná zdravotnice s mnohaletou praxí, předsedkyně místní skupiny Drahuška Nováková. V případě potřeby poskytuje kvalifikovanou předlékařskou první pomoc. Za to vše jim patří velké poděkování.

 

Na náš spolek se štěstí usmálo hned dvakrát, poprvé v roce 2017, kdy jsme v projektu „ČSOB pomáhá regionům Jarní výzva 2017“ získali z veřejné sbírky FD částku 41.544 Kč. I letos byl projekt u ČSOB úspěšný. Díky Vaší podpoře se nám podařilo získat v projektu s názvem „Podzimní výzva 2018“ příspěvek ve výši 29 950 Kč včetně výběru příspěvků od dobrovolných dárců. Dar pomůže zlepšit vybavení ošacovacího střediska ČČK, které bylo založeno hned na počátku roku 1990 a jeho posláním je pomáhat osobám v jejich tíživé životní situaci.

Děkujeme všem, že jste hlasovali a podpořili náš projekt „Ošacovací středisko ČČK.“

Průzkumem znalostí o historii i současnosti Českého červeného kříže se karlovarský Červený kříž rozhodl připomenout veřejnosti, že ČČK letos slaví 100. výročí svého založení.

Oslovili jsme 100 lidí různého věku, od 15 do 76 let. Z průzkumu vyplynulo, že široká veřejnost si činnost Červeného kříže spojuje především s poskytováním humanitární pomoci při povodních a poté s dárcovstvím krve. ČČK si lidé spojují také s výukou a poskytováním první pomoci, což byla třetí nejčastější odpověď.

Přímou zkušenost s naším působením v Karlovarském kraji má 12 % lidí. Z průzkumu také vyplynulo, že dvě třetiny oslovených mají o ČČK alespoň základní informace – většinou šlo o osoby starší 30 let.

To jsou příznivá čísla, ale průzkum zároveň ukázal, že mladí lidé ve věku 15 až 30 let o Českém červeném kříži často nevědí téměř nic. Je proto potřeba hledat příležitosti, jak dnešní mladou generaci seznamovat s prospěšností a užitečností ČČK působící v oblasti humanitární, sociální a zdravotní. Námi oslovení „mileniálové“ si alespoň částečný obrázek mohli udělat z publikace týkající se první pomoci, kterou obdržel každý z respondentů.

V prostorách kulturního domu v Dalovicích se od pondělí 21.1. do pátku 25.1. 2019 zapojil OS ČČK Karlovy Vary do mezinárodního projektu Edison. Celá akce se uskutečnila pod záštitou Střední školy logistické v Dalovicích. Členové KBDK představovali činnost oblastního spolku a vytvořili prezentaci o důležitosti bezpříspěvkového dárcovství krve v anglickém jazyce.

V rámci tohoto projektu jsme se setkali se stážistkami vysokých škol z Číny, Ruska, Turecka a Ukrajiny. Slečny představily své země, kulturu, zvyky a rozvíjely debaty v anglickém jazyce.

Bc. Jan Chylo, MBA

předseda KBDK OS ČČK Karlovy Vary