Dne 11. 2. 2020 nás navštívil pražský psycholog s dlouholetou praxí v pedagogicko-psychologických poradnách a realizátor projektivních metod (Test stromu…) Mgr. Zdeněk Altman. Jeho seminář Agresivita ve škole – provokace, zkratkovité reakce, nepřátelské chování vyvolal mezi učiteli velký zájem. „Aby se dítě naučilo se svou agresí zacházet, musí mít možnost ji zažívat, poznávat a kultivovat,“ upozorňuje odborník s tím, že cílem semináře je porozumět agresi, jejím mechanismům a vlastnímu prožívání emocí, aby se pedagogové naučili s agresí a agresivními projevy účinněji pracovat. Závěrečná diskuse vedla k zamyšlení nad podstatou a příčinami agresivity, problematického chování u dětí, nejčastější důvody násilného chování, šikanování, vandalismu, verbálních útoků apod.

„Strávili jsme příjemné dopoledne a těšíme se na další přednášku“ uvedl jeden z posluchačů. I my organizátoři se těšíme na další spolupráci s panem lektorem, která se uskuteční dne 17. 3. 2020, tentokrát na téma Možnosti řešení výchovných problémů ve škole.

Ošacovací středisko ČČK slouží občanům v Karlových Varech už třicet let. Zařízení, které začalo fungovat v roce 1990, bylo založeno pro potřeby sociálně znevýhodněných občanů.

Upozorňujeme naše klienty, že výběr ošacení je omezený a vždy vychází z aktuálních možností ošacovacího střediska. Sběr a výdej šatstva a dalších potřebných věcí je vždy ve středu od 10 do 15 hodin, ostatní dny na základě telefonické domluvy. Do střediska je přijímáno obnošené, ale čisté a použitelné šatstvo ne starší 10 let. Velká poptávka je po hračkách a školních potřebách. V loňském roce byl celkový počet klientů 4 118.

Po opakovaných problémech jsme ovšem nuceni dárce znovu požádat o důkladné zvážení jejich příspěvku. Někteří si bohužel pletou Ošacovací středisko s popelnicí a přinášejí věci špinavé a roztrhané, zkrátka nepoužitelné. V takovém případě se dá těžko hovořit o humanitě. My pak takové „dary“ musíme na své náklady likvidovat, což nás stojí nemalé finanční prostředky, které bychom mohli využít mnohem lépe. Děkujeme všem, kteří dodržují tyto podmínky a kteří oblečení darují, aby pomohli, ne aby se zbavili odpadků.

Již několikátým rokem uspořádal ČČK Karlovy Vary den otevřených dveří. Své prostory jsme otevřeli veřejnosti třetí sobotu v lednu nového roku, tedy 18. 1. 2020. Pro účastníky jsme vytvořili hned několik informačních center, kde se zájemci mohli dozvědět o činnostech karlovarského Červeného kříže. Dopoledne bylo věnováno výuce první pomoci na namaskovaných poraněních, které vypadaly velmi realisticky. „Tato poranění vypadají dost skutečně, až se mi z toho dělá trochu špatně.“ pochválil práci našich maskérů jeden z návštěvníků. Mezi odpolední činnosti jsme zařadili informování zájemců o historii ČK, dárcovství krve a ošacovacím středisku. Závěrem dne návštěvníci zhlédli krátké filmy, které byly zaměřeny na první pomoc při dětských úrazech.

Celou akci hodnotíme velmi pozitivně, zájem o první pomoc v našem kraji stále stoupá, což nám činí obrovskou radost. Doufáme, že se nám podařilo některé namotivovat, aby se také stali členy ČK.

Nesmírně si vážíme práce našich obětavých členů, patří jim poděkování za jejich práci, čas a invenci, které věnují ČK.

30. listopadu se uskutečnil 25. ročník Mikulášské jízdy, organizátorem akce byl Železniční spolek Klub M131.1. Jednalo se o akci spojenou s rejem a dováděním čertů, kteří byli doprovázeni několika anděly a Mikuláši. Ze Sokolova byla vypravena nejen parní lokomotiva,  ale i motorové vlaky plné dětí s rodiči, které je odváželi do malé obce Hřebeny na Kraslicku. Na trase je čekalo několik expozic strašidel, obrázků či malých čertíků, hrajících si v pekelných sklepech. Samotná cesta končila v podhradí Hartenbergu na tzv. Cikánském dvoře. Během celého denního programu bylo k vidění mnoho kulturních představení. Pro přítomné bylo také připraveno drobné občerstvení a balíčky plné sladkostí. A co více dodat? Jen to, že karlovarský Červený kříž tady zajišťoval zdravotnické dozory pro více než dva tisíce účastníků. Až na pár drobných úrazů se nikomu nic nestalo, a tak jsme si všichni mohli tuto událost prožít v klidu a bez stresu.

 

Letos si připomínáme 100 let od založení Československého červeného kříže – přímého předchůdce současného ČČK. Už 100 let nečekáme, až pomůže „někdo jinej“. Někdo jiný totiž neexistuje. Náš Červený kříž již století druhým pomáhá nebo je učí, jak pomoci….

Ráda bych Vám položila pár otázek na téma darování krve

1. Pamatujete si na svůj první odběr krve, a jaký to byl pocit?

Můj první odběr krve byl docela nedávno, tudíž si to velice dobře pamatuju. Ze začátku jsem byl nervózní, nevěděl jsem pořádně co očekávat, ale čím víc jsem se blížil k tomu samostatnému odběru krve, tím jsem se cítil klidnější. Netuším, jestli to bylo lidmi co se o mě “starali”, anebo tím, že jsem byl víc a víc informovaný co se bude dít. Nejspíš to bude obojí. Během odběru šlo všechno hladce a stejně i po něm. Takže jsem z toho měl velice dobrý pocit.

2. Kolik máte v současné době bezplatných odběrů krve?

Zatím pouze jeden, jelikož teprve nedávno jsem dovršil osmnácti let, ale určitě v tom plánuju pokračovat.

3. Jak často chodíte darovat krev?

Jak už jsem říkal, daroval jsem krev pouze jednou, ale chci, abych ji mohl nadále darovat kdykoli to bude možný.

4. Jakým způsobem je Vaše bezplatné dárcovství oceňováno zaměstnavatelem?

Jelikož jsem student, tak nijak ohodnocen nejsem mým zaměstnavatelem.

5. Zkusil jste přivést k dárcovství i někoho dalšího?

Nemůžu říct, že jsem přímo někoho zkusil k tomu přivést ale, když jsem se svými známými o tom mluvil tak mi na konci řekli, že by také rádi darovali krev ale buď jsou mladí zatím, anebo se k tomu zatím nedostali.